27.5.2017- SO/NE – Šumava

Ano, ač to zní nepravděpodobně, stále mě touha fotit “hvězdy” neopouští. Jen to mám čím dál složitější kvůli práci v zahraničí a s ohledem na fakt, že jsem (konečně) otcem :-) a tak jsem se letos teprve počtvrté vydal na krátký astro-foto-výjezd na Šumavu.

Ujel jsem z domu teprve několik kilometrů, když jsem si vzpomněl, že jsem doma nechal náhradní pointační kameru (co když se současnou nezaostřím?). Situace se má tak, že hlavní foto kameru (G3-11000) jsem sundal z ASA Wynne korektoru a nahradil ji, z reklamace vrácenou a opravenou, QHY163M. To bylo poslední, co jsem doma v rámci volného času dělal – přemontoval kameru a filtrové kolo na off-axis guider a korektor. Tudíž sestavu, kterou dnes vezu na výlet nemám v reálu otestovanou, ale pokud Číňan nekecal, tak bych to měl mít na milimetr přesně sestavené (dodržel jsem dle svého výpočtu přesnou polohu snímače za korektorem, tzv. back-focal distanci).

Je krásný skoro letní den, úplné jasno a předpověď na noc 100%. Když už jsem skoro na místě, vzpomenu si, že jsem doma zapomněl počítač. No, je to sice ostuda a průšvih, ale, mám ještě náhradní (nový foto-laptop), jen ho nemám úplně nainstalovaný, zejména ovladač mé hlavní montáže (stále Gemini G53F). Po příjezdu na místo (tentokrát zas jiné než obvykle, aby v okolí nebyl žádný posed, ze kterého bych mohl být myslivcem ohrožen na životě), jako první zjišťuji, zda mám někde ovladače. Flash disk nic, ale na HDD naštěstí něco je, tak to pak zkusím nainstalovat a snad to půjde. Jdu tedy stavět hlavní foto-montáž a foto-dalekohled.

Původně jsem uvažoval se na velkou sestavu vyprdnout, protože stavět takhle na louce 100-kilovou a více sestavu s nutností zapojit 24 kabelů na tak krátkou noc jako bude dnes je “moc práce”, ale alternativa nepřipadá v úvahu. Protože, sice mám s sebou druhou montáž (iOptron iEQ45Pro, která mi leží doma “ladem” už rok a půl a mohl bych jí tedy vyvětrat), ale pozor, zapomněl jsem si k ní vzít protizávažovou tyč a protizávaží.

Jako první, co vyndám z auta je dalekohled, neb jej musím co nejdříve připojit ke zdroji napájení a nechat chladit primární zrcadlo větráčkem, abych dosáhl rychlejší temperace. Dále – autobaterii, rozvaděč, stativ k montáži a přiměřeně nasměrovat kompasem na sever, hlavu montáže, protizávažovou tyč a 15 kg protizávaží, karimatku s obřím chuchvalcem kabeláže, několik kufrů příslušenství, foto batoh, obléci se do teplejšího, najít čelovku, vypnout osvětlení v interiéru auta…

Po nasazení dalekohledu a první várce kabeláže se ujímám úkolu vizuálního pozorování Polárky aneb ustavení osy astronomické montáže na severní nebeský pól. K tomu slouží tzv. polární hledáček. Ten můj budu muset, bohužel, dnes vycentrovat. Blbec jsem minule (v březnu) řešil stejný problém, ale posunul jsem polohu matnice opačným směrem než bych teď v květnu potřeboval. Ono totiž můj PH je montován off-axis, tj. mimo vlastní hlavu montáže a tudíž jednou ročně mám problém, že poloha hvězd na matnici určující polohu nebeského pólu se nachází v místě, kdy se do PH nemohu podívat okem, protože tato poloha je mezi stativem a hlavou montáže, kam se moje hlava nevejde. Tudíž budu muset rotovat matnici a následkem toho znova kolimovat hledáček (který jindy drží parádně a tento nechutný krok nemusím normálně vůbec dělat). No, čas mám výborný, teprve se stmívá, jsem na místě mnohem dříve než obvykle (je asi 21:30 teprve), tak to s těma malýma imbus klíčema do 10ti-15ti minut zvládnu. Perfektně se mi podaří polárně ustavit.

Další zásadní úkol, po zapojení všech zbylých kabelů a nasazení kamery s korektorem do dalekohledu a nastavení vyhřívání přední části dalekohledu a rosnice a stolečku s počítačem je po zapnutí montáže spojit SW v počítači s kamerou, filtrovým kolem, montáží atp. Rozhodnu se ustavit GoTo na Vegu. K tomu potřebuji zprovoznit kameru. První problém: kamera nefunguje. Zajímavé, že toto už jsem zažil. Vzpomínám si, ze na starém Toshiba laptopu to bylo OK, ale na novém ASUSu mi použitý 3m dlouhý USB 3.0 kabel nějak nefungoval. To je ovšem problém, protože na Newtonu je kamera poměrně daleko od počítače na stolečku. Použiji tedy originální, ke kameře dodaný, krátký USB kabel, což má za následek, že blíže už laptop k hlavě montáže přisunout nejde a kabel je napnutý – snad to bude OK při ježdění dalekohledem sem-tam po obloze.

OK, vidím hvězdy na monitoru. Ustavím GoTo a jdu se pokusit nějak co nejlíp zaostřit. A kurník, průser, maximální. Můj fokuser (motorizovaný okulárový výtah) umí polohu od 0 do 10ti milimetrů. S původní kamerou jsem zaostřoval na cca 4,450 milimetrech. S novou CMOS kamerou, kde jsem dodržel vše co šlo dle teoretických předpokladů nezaostřím. Potřebuji se dostat k ohnisku směrem dovnitř. Zkusím trik s filtrem. Ve filtrovém kole mam totiž pozice 1-4 prázdné (kvůli reklamaci disku filtrového kola, kde jsem zprasil závity prvním dotykem se šroubkama špatného rozměru ovšem dodané s kolem v originálním balení) a tři pozice s RGB filtry. Když vystavím R filtr (Baader, tloušťka 2mm), dostanu se směrem který potřebuji. Leč, bohužel to nestačí. Musím tedy, pokud se chci o něco ještě pokusit, rozebrat kameru s filtrovým kolem z off-axis guideru včetně sundání pointační kamery a modlit se, že najdu kombinaci kratších spojovacích dílů tak, abych back-focal distanci zkrátil. Tím, že vyndám jednu gumičku a jednu milimetrovou podložku se dostanu někam směrem k cíli, ale nastává další problém. Filtrové kolo má vnější rozměr tuším 16 a něco centimetrů. Pointační kamerka má čtvercové tělo o asi 7-8 centimetrech. Pokud chci dnes fotit pointované snímky (nutnost pro mlhoviny a většinu DSO objektů), musím to zprovoznit. Takže nití podkládám závit při šroubování tak, aby po rozumném (lehkou silou) dotažení závitu vyšla pozice pointační kamery tak, aby nekolidovala s filtrovým kolem. Uff, masakr. Tohle dělat po tmě na louce.

Po nasazení zpět na dalekohled mi pro změnu nejde připojit filtrové kolo. Jedno vše odpojení a vše připojení (3 kabely a software) pomůže. To FW od QHY zabliká barevně jako diskotéka po připojení napájeni, opravdu hodně netradiční filtrové kolo. No a to mám ještě originální napájecí kabel, který jak už jsem zjistil má překroucený jeden vodič a může se stát, že se mi náhle vypne (bohužel nový či jiný napájecí kabel nemám, resp. mám dva, ale oba 250 km odtud). Při ostření mě už ani nepřekvapí fakt, ze MaxIm DL neumí z ASA ACC aplikace pro výtah zaktualizovat pozici – což mi nikdy nezlobilo na Windows 7 a Toshiba notebooku, zatímco tady pod Windows 10 na ASUSu toto nefunguje. Neřeším to a ostřím přes aplikaci ACC, tam taky jsou tlačítka pro sem a tam. Krokuji po 100 mikrometrech nahrubo, blížím se zaostření a heuréka, na pozici 0,39 milimetru mám zaostřeno. Ale pozor, jen s filtrem, bez filtru fokusu nedosáhnu.

Nějak zaostřím a hledám vhodný objekt, který bych mohl ještě ve zbytku noci fotit. Mít H-a filtr, tak fotím úzkopásmově cokoli, protože na RGB focení nemám už čas. Kometu 2015 V2 Johnson už nestihnu, je za meridiánem a tím směrem mi nevyjde kabel od kamery. Rozhodnu se testnout alespoň fotku přes R filtr (skoro jako H-alfa, jen široký) a vzhledem k tomu, že nemám žádný foto plán, zkouším třeba Sh2-101 ale na cvičné expozici nic nevidím, jen sotva pár hvězd a šum, tak obligátně přejedu na nejjasnější DSO v oblasti, tj. NGC7000, kde tedy na 30ti sekundové expozici je kompozice už dobře vidět. Poněkud nezvyk z CCD kamer, přijde mi, že ty CMOSy mají inherentně hrozný šum (jestli tomu říkat pattern noise) a na krátkých expozicích DSO objekty prostě nevidím a zdá se mi, že s chlazením se to nijak zvlášť nelepší. Takže pokud snímek není kalibrován alespoň nějakým dark framem, je obraz bída a to je dost velký rozdíl proti CCD, očekávám, že i ostatní zkušení fotiči musí být z CMOS z počátku hodně zklamaní.

Když tedy mám jakousi takousi kompozici, dám kalibrovat pointaci (guiding, korekce nepřesnosti chodu montáže pro naprosto přesné sledování hvězd aby se obraz ani o pixel neposunul kam nemá). Zaostření pointeru naštěstí jde úplně bez problémů, vidím na kamerce spoustu hvězd. Co ale nevidím je, že po spojení s montáží by software dokázal montáží pohnout jakýmkoli kalibračním směrem. Vzpomenu si, že při nové instalaci (ještě jsem s tímto počítačem nefotil) je třeba nastavit to a to tam a tam. Ale ani to nezabírá. Kontroluji ovladač k montáži a přes ASCOM Gemini mi to prostě nejde. Zkouším jiný SW a nacházím v archivu ještě jiný ovladač. Instaluji, připojuji ke COM4, znova zkouším zda to něco dělá (zdá se že jo) a tak pouštím kalibraci guideru. Hurá, hýbe se to samo v obou základních směrech (RA, DEC).

Před vlastním spuštěním focení naposledy překontroluji vše co jde (ostření, chlazení, vyhřívání, filtr, nastavení sekvence, pointace, že běží a nastavení ditheringu atp.). Je 1:17 (jsem na místě od 21:00), takže po 4 a čtvrt hodině od příjezdu na místo konečně fotím.

Ovšem neradujme se. Dnes je nějaký hrozný seeing. Přesto, že mám zaostřeno jak nejlépe to jde, prostě to nejde. Více jak dvousekundová expozice už je seeingem rozmazaná, takže 5ti minutovka, kterých jsem nafotil asi 9 s různým nastavením všeho je z mého pohledu nekvalitní a nepoužitelná (leda po zmenšení na 50% se to dá akceptovat). Tak či tak je i kvalita snímku tristní. Zase bych řekl, že na vině je inherentní šum senzoru a bez kalibrace je to příšerné. Navíc kolem hvězdiček jsou takové divné vzory – ale díval jsem se na Internetu na RAW snímky třeba v H-alfě z ASI1600MMC kamer a všechny vypadají stejně bídně. Takže sice ano, pro ten nízký čtecí šum a možnost volby zisku kamery (já použil gain a offset pro DSO preset, tj. tuším 17 a 77) je tato kamera vhodná pro narrow band focení (měla by v tomto excelovat), ale chce to fotit jiným stylem než jsme zvyklí z CCD. Chce to, kvůli pouze 12-ti bitovému ADC převodníku (já vidím ve snímku posterizaci, kromě pattern noise) vždy nafotit spoustu, spoustu snímků, čím více tím lépe. Vzhledem k vlastnostem kamery je též nutné fotit mnohem kratší expozice než s CCD, tj. při nízkém gainu maximálně pár minut a při vysokém třeba i jen minutu (podle filtru a jasnosti objektu, aby člověk úplně nepřepálil hvězdy).

Vzhledem k faktu, že dnešní focení se blíží naprostému fiasku, jdu alespoň “změřit” oblohu svým SQM-L metrem. No paráda, v nejtemnější části oblohy, kolem velkého vozu stabilně měřím cca 21,84 (extrém první hodnota 94, minimum druhá hodnota 82, pak dvakrát 84). V nejjasnější části oblohy, oblasti mléčné dráhy v labuti (lehce nad ní) měřím 21,62. Takto pěkné, vysoké hodnoty jsem dlouho nezažil, naposledy, když mi to taky zlobilo a nefotilo. Obvyklé hodnoty na Šumavě, kam jezdím pravidelně, byly za poslední roky mezi zimní bídou (sníh) 21,20 po lepší k 21,40-21,50. Je kolem 1:45 CEST. Teploměr a vlhkoměr jsem zapomněl doma, ale na výtahu-focuseru mi to píše 7 stupňů Celsia a v autě asi 9. Vlhkost je malá, odhadem 80%, obvykle bývá přes 90 k 92 a více a bývá vše (dalekohled, kabely, monitor) úplně mokré (nebo v zimě zamrzlé).

Focení na hlavním velkém dalekohledu proto kolem 2 ráno vzdávám. Svítat bude kolem 3tí, tak co můžu ještě zkusit je nedávno zakoupený Canon EOS 6D se širokoúhlým (16 mm) objektivem. Použiju hlavní montáž a chci připevnit tělo DSLR na lištu a tu na hlavní dalekohled, piggy-back (na záda). Jenže nemůžu najít vhodný šroub. Hledám všude. K Baader Tangential raménku ztracený 1/4” foto závit najdu po asi 10ti minutách. Jenže, abych mohl udělat kompozici zcela volně, potřeboval bych spíš kulovou hlavu. Tu sundám ze stativu a ejhle, má zas velký foto závit a já nemám redukci a velký šroub se zas nevejde na lištu k dalekohledu. Tak s tím blbnu a nějak zapojím vyhřívání k objektivu, sluneční clonu (rosnice), USB kabel k PC, napájení fotoaparátu nechám čerstvě nabitou baterii, těch pár chvil to bez nekonečného zdroje vydrží.

Nafotím cca 8×3 minuty zapadající jižní mléčné dráhy a vidím, jak svítá, jak je najednou obloha světlá. Cvičně dám ještě 3minutovku Labutě a můžu ve 3:15 balit. Díky fiasku nemusím alespoň fotit kalibrační flat field snímky pro korekci vinětace, resp. na malém čipu pro korekci smetí a prachu na filtru či kameře (i úplně nová instalace může někde mít trochu prachu).

Mám sbaleno už za hodinu a domů odjíždím kolem 4 a spát chci jít v 5:30, ovšem děcko je doma vzhůru a nespí! Jako naschvál, normálně spí až do 7mi. Tož, spánek 6–8:30, přebalení mimina, a spánek 9-10:30 mi musí na nedělní den stačit. Skrytá nevýhoda těchto dobrodružství je, že člověk má auto zahnojené jako prasátko nemluvě o nutnosti vystěhování tuny zavazadel a vrácení autosedačky a jiných dílů nutných k běžnému provozu. Na další focení od července dál se ale těším. Příště už to vyjde a pěkný obrázek určitě bude.

session-2017-05-06

quickshot-eos6d-8x3min

usa-ngc7000-test-8x5min-rsmall

Příspěvek byl publikován v rubrice Výjezdy (jednonoční). Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>