Vzhledem k období temna, kdy se naprosto nic nedařilo a to po všech stránkách a na všech frontách, jsem na určitou dobu zanevřel na výjezdy a jakékoli snahy o astrofotografii. Prvně jsem se překonal 30.5., kdy jsem nafotil 3 hodiny H-alfy přes 50mm Carl Zeiss a Atik 314L+ a to na své nejlepší montáži stylem BEZ pointace. Tedy cestou nejmenšího odporu, kdy stačí jen montáž ustavit, zaostřit objektiv, pustit sekvenční focení a celou noc na to nemuset sáhnout. Nafotil jsem okolí mlhoviny Severní Amerika.
Další výjezd byl v den pohřbu mě nejbližšího člena rodiny. 2.8. jsem se vypravil na Šumavu, kde jsem nafotil nějaká naprosto nepoužitelná data, která šla rovnou do koše (ne každý den je posvícení). Tu noc tam se mnou fotil Láďa Kamarád, kvůli kterému jsem musel 2x ustavovat montáž, neboť chtěl celou louku pro sebe kvůli nějaký širokoúhlý fotografii (s níž zázračně 
získal cenu Czech Press Photo 2011), takže jsem se musel posunout více k lesu a pochopitelně, Polárka byla zakryta zrovna tím nejvyšším stromem v okolí. Tolik to nevadilo, protože se obloha ještě večer zatáhla, ale naštěstí později, po setmění opět vyjasnila. Podle satelitního snímku bylo zataženo jen a právě jen na Šumavě. Že by částice zvané dementiony?
Poslední srpnový týden a počátek září byl ve znamení 7mi výjezdů. Snažil jsem se nafotit snímek složený z 5ti kanálů (Ha, OIII, R, G a B). Přesto, že jsem jezdil za lepší oblohou, měl jsem barevná data plná gradientů světelně znečištěné oblohy. Poučení? Nikdy více focení RGB bez LPS filtru (CLS filtru) ani na Šumavě (svoji negativní roli hrálo zajisté i široké zorné pole). Každopádně jsem si splnil jeden z mých vytčených cílů, kombinaci úzkopásmového snímku s širokopásmovým. Díky kamarádovi, Láďovi Kamarádovi jsem si tento snímek jako první vůbec nechal zvěčnit v rozměru šíře asi 100 centimetrů a plánuji si jej pověsit na zeď.
EdgeHD 11'' + Optec Lepus + Atik 314L, Borg 77EDII + MII G3-11000
Konec září a začátek října byl v ČR ve znamení jasné oblohy po období dvou týdnů – astrofotografický maraton. Ano, byl jsem v tu dobu zrovna na dovolené, v Řecku, na ostrově Kréta. Sice jsem si půjčil auto a vezl s sebou spoustu harampádí, ale nic kloudného jsem nevyfotil (kromě jednoho snímku). Na vině byla menší nehoda hned první noc (druhou, fakticky), kdy jsem jel na výjezd po neznámé, prašné cestě do kopce a docela rychle (poučen z Chile, že po nerovné cestě je lepší jet mírně rychleji, než mírně pomaleji) a jaksi přehlédl obrovskou díru plnou kamení. No dopadlo to dobře, tzn. že jsem z místa byl schopen odjet (čekal jsem minimálně zlomenou nápravu). Mohl jsem také spadnout do rokle o kus vedle. Prvních pár dnů jsem tedy neměl žádnou chuť do astrofotografie. Když už jsem vyjel, tak všude bylo rušno (od zvířat a jejich bobků po lidi a auta jezdící i po té nejzapadlejší polní cestě v jakoukoli nočně-ranní hodinu). Navíc SQM-L zenit cca 21,00 (v 300 m.n.m.) a 21,20 (v 500 m.n.m.) na chuti něco podnikat nepřidalo. No a druhý týden pobytu bylo pro změnu polojasno a jedinou jasnou noc jsem nemohl z důvodů plánovaného celodenního výletu druhý den brzy ráno. Fiasko zakončilo extempore na letišti při odletu (Air Berlin). „Pizďucha“ u Check-In přepážky označila 1100 gramů nadváhu jako 2 kg a 30 EUR navíc, pročež jsem se neudržel a udělal si nepříjemnost – chtěla pak vážit i příruční zavazadlo (které jsem měl pochopitelně plné astrokrámů a značně přes váhový limit). Nezbylo než zaplatit raději původní výpalné. Přitom stačilo mít na sobě těžké boty a v kufru sandály a ne naopak! Já vůl. Poučení, kromě jiného – nikdy nejezdit na dovolenou v období kolem novu a nikdy se nepokoušet spojit „rodinnou“ dovolenou s astronomií. Čiré bláznovství.
AstroTrac TT320X, Carl Zeiss 50mm, QHY10 OSC CCD
Konec října a začátek listopadu, tedy další „kolem-nov“ jsem podnikl několik náhodných výjezdů s tím, že ačkoli předpověď počasí není zdaleka 100% (sotva 80%), tak to risknu a třeba to vyjde. A to i přes letos již několik varování, že jsem asi smolař. Nicméně jsem se rozhodl, že odteď jsem optimista a „bude jasno“. A taky (nakonec) bylo. Testoval jsem kameru QHY10 (prozatím zkušenosti otřesné, nejhorší výrobek kvality naprosto zoufalé a funkce kompletně náhodné). Jako objekt jsem si, blbec, vybral temné mlhoviny v souhvězdí Žirafa, neboť se mi zrovna krásně vešly do zorného pole testované fotografické soustavy. Ale ani 20 hodin expozičního času (4 hodiny dat jsem kvůli špatné kompozici a špatnému zaostření vyhodil) nestačilo na prokreslení té nicoty, kterou temná mlhovina představuje. Musel jsem snímek hodně odšumovat a zmenšit na polovinu. Potěšující fakt je, že jsem na celém velkém Internetu nenalezl jiný snímek této části oblohy (ostatní kolegové takovéto nesmysly prostě nefotí).
