Mám sice tunu harampádí, ale stále ne v provozuschopném stavu. Přesto jsem nelenil a konečně po dlouhé době fotil na dvě fotografické sestavy paralelně. Jedna sestava byla primární s cílem udělat pěkný obrázek a druhá testovací. Celkem mi počasí dovolilo udělat 4 výjezdy.
21.11. jsem prvně vyrazil na akci novým vozem (astro vozem). Postavil jsem 2 montáže, na jedné fotil QHY10tkou a Borgem 77čkou okolí mlhoviny NGC1333 a na druhé testoval nový Borg reduktor pro mini-sérii na full frame kameře (bohužel výsledek nebyl podle mého očekávání, takže, abych alespoň něco měl, fotil jsem v binningu 2×2, úzkopásmově (nemám totiž dva soft-LPS filtry) okolí mlhoviny Srdce a Duše).
Paralelní focení na dvou montážích
V noci jsem po několika měsících naměřil SQM-L v zenitu solidní hodnoty, konečně přes 21,30 ba dokonce i přes 21,55. Teplota kolem -7°C a vlhkost 91-92%. Celý výlet trval cca 13 hodin (cesta tam, postavení sestav, focení, složení sestav, cesta domů). Nafotil jsem 7 hodin solidních dat na primární sestavě a 6 hodin horších dat na sekundární sestavě.
23.11. jsem chtěl úspěch zopakovat naprosto stejně. Ovšem vše bylo opačně. Nejprve cestou zjistím (naštěstí ještě v Přešticích a ne až v Klatovech či na místě), že jsem jaksi zapomněl doma hlavní fotodalekohled a hlavní fotokameru, protože jsem obojí odložil do krabice, kterou s sebou běžně nevozím. To se mi ještě nikdy nestalo. Po příjezdu domů zvažuji, zda mám ke garáži nacouvat nebo ne. Volím první možnost (přeci nejsu blbé). V tom mi zvoní telefon, tak se dívám, kdo „otravuje“ (kolega Pavel V.). Pak koukám do zrcátka a vidím, že to „asi nedám“, tak brzdím. Pozdě. Krrrch. Pánové, kdo z Vás to má (umí, dokáže)? Nabourat si vlastním fungl novým autem (najeto 509 km, ještě ani neprojeta první nádrž) své vlastní druhé (první) auto? Sice se jedná jen o malý škrábanec (cca 4cm dlouhý a 4mm široký), ale bolest na srdci je to veliká (14 let pohoda a teď dva incidenty během tří měsíců). Chudák velká Hondička a chudák malý Nissánek. Zvyk je železná košile a při couvání to platí dvojnásob. Poučení zní, že parkovací senzory jsou naprosto k ničemu.
Na rozdíl od posledního focení, kdy vše šlo víceméně hladce jsem měl tentokrát spoustu práce a ani na chvilku oka nezamhouřil a na oblohu nepohlédl. Na hlavní sestavě mi blikala stále kontrolka napětí na montáži a zlobila i pointace. Kamera občas vyčetla naprosto prázdný snímek navíc s nějakým pseudosignálem (rušením), čímž jsem přišel o několik 10ti minutových expozic. Už jsem si myslel, že mi „odešla“ kamerka, když jsem zjistil, že za to může nízké napájecí napětí. Jeden z rozvodových kabelů byl poškozen. Natáhl jsem všude nové rozvody ze záložní kabeláže a pár zařízení jsem napájel z druhé sestavy, která byla blízko (vytvořil jsem si kabelový trojúhelník). Když jsem primární sestavu opět zprovoznil, musel jsem brzy dělat meridian flip. Ten jsem začal na sekundární sestavě, kde Losmandička také jednou zazlobila, náhodně se vypnula (vypadl někde kabel). Takže jsem musel znova komponovat,ostřit, kalibrovat. Pak jsem dělal meridian flip na primární sestavě a po dokončení jsem zavadil o nějaký kabel a vypnula se mi sekundární sestava komplet. Takže vše znova. To samé jsem pro jistotu zopakoval s primární sestavou. Jak člověk fotí na dvě paralelně, neodpočine si ani na vteřinu. Je to příšerně fyzicky a psychicky náročné. Moje vize je, že jedna z těch paralelních sestav musí být primitivní (jednou sestavit a jednou složit a mezitím nechat svému osudu bez hlídání).
Kabel sem, kabel tam, co já s nima udělám
Přesto jsem tuto noc nafotil 5 hodin na primární a 6 hodin na sekundární sestavě. Protože jsem posledně zvrtal kompozici, fotím QHY10tkou pole vedle (okolí hvězdy Omicron Persei) a G3kou pokusně OIII kanál pro mlhovinu Srdce a Duše. Teplota opět cca -5°C a vlhkost přes 90%.
Aby toho nebylo málo, ráno po uklizení (trvalo asi 2 hodiny vše složit a zbavit částečně námrazy a sněhu), po otočení klíčkem v zapalování předvedla Hondička všechny možné chybové hlášky (např. pokles tlaku v pneumatikách) a nešlo nastartovat. Z nějakého důvodu se mi podařilo vybít autobaterii v autě na 9.7 V (asi to bylo tím, že jsem si svítil na úklid a ten trval enormně dlouho). Takže jsem vyndal svoji primární astronomickou autobaterii a přes startovací kabely na 3. pokus nastartoval. Po uklizení věcí do kufru jsem omylem sundal nohu ze spojky se zařazenou rychlostí (v domnění, že tam mám neutrál) a chcíplo mi to. Psal jsem totiž SMS zprávu a nějak nebyl koncentrován na to, co provádím. Naštěstí jsem nastartoval a dojel v pořádku domů (v 9 ráno).
28.11. jsem fotil na jedné sestavě. Respektive, začal jsem na dvou, ale test menšího objektivu (45EDII) s novým rovnačem nedopadl podle mých představ a tak jsem to zase uklidil a věnoval se focení dvou polí barevnou kamerou pro zlepšení dat primárního fotodíla (mozaiky). Jediný problém této noci nastal po 2. hodině ranní. Zrovna, když jsem chvilku odpočíval v teple auta se mi z neznámého důvodu zresetoval laptop (podezírám ovladače od QHY, minule se mi to také stalo, ale až ráno při focení flatů a tak to tolik nevadilo). Tentokrát jsem přišel o hodinu dat a musel znova ustavovat (GoTo) montáž a hledat kompozici.
29.11. předchozí noc jsem nestihl nafotit tolik dat, kolik bych chtěl. Proto jsem vyrazil hned druhý den znova a soustředil se jen na jedno pole a jednu montáž. Počasí vydrželo až do 2 do rána (čekal jsem méně) a já nafotil přesně tolik minut, kolik jsem potřeboval. Mám tedy 11 až 12 hodin na pole do mozaiky (celkem téměř 24 hodin). Tuto noc bylo podezřele teplo a sucho a foukal mírný vítr. SQM-L zenit se vrátilo do původních bídných hodnot (21,00 až 21,20). Je to neskutečná nádhera, když nic nenamrzá a člověk ráno uklízí suché vybavení do auta.
Díky minimální vlhkosti (60%), způsobené větrem jsem si všiml, jak se na mém novém voze odráží hvězdy. Tož jsem udělal jeden 30ti sekundový snímek kapoty se zřetelným obrazem souhvězdí Orion (rovněž viditelný na čelním skle) a jeden snímek podzimní oblohy. A taky mi na silnici skočil do cesty jelen – krasavec a to tak, že neváhal (na rozdíl od srnek) a tím pádem jsem měl na zastavení dost času. Ranní panoramata a pohled na inverzní oblačnost, svítání, pocit z dobře vykonané práce hřeje člověka při návratu z výjezdu domů na srdci.
Honda Orion
Podzimní obloha v ČR