I have collected many objectives (OTAs – optical tube assemblies) during the last three years I have been doing astronomical photography and since I decided to have a heating strap for every single lens I use (so as I do not have to take them off, put on, forget at home and so on) it happened that I gathered about 11 various heating straps. Now the question comes – what is the resistance, power consumption and current draw (at 12V) of every particular heating strap? As I have few duplicates the following table shows measured values for 9 remaining straps of different size (length):
| Manufacturer |
Product Name |
R [Ω] |
P12V [Watt] |
I12V [A] |
| AstroZap |
AstroStrap Dew Heater for 1.25″ Eyepieces
|
56,3 |
2,56 |
0,21 |
| AstroZap |
AstroStrap Dew Heater for 2″ Eyepieces
|
45,2 |
3,19 |
0,27 |
| AstroZap |
AstroStrap Dew Heater for 3″ Telescopes
|
26,4 |
5,45 |
0,45 |
| AstroZap |
AstroStrap Dew Heater for 4″ Telescopes
|
20,3 |
7,09 |
0,59 |
| AstroZap |
AstroStrap Dew Heater for 5″ Telescopes
|
18,7 |
7,7 |
0,64 |
| AstroZap |
AstroStrap Dew Heater for 11″ Telescopes
|
9,3 |
15,48 |
1,29 |
| DewNot |
Dew Not Heizmanschette 2″ (DN22/DN003)
|
39,8 |
3,62 |
0,3 |
| DewNot |
Dew Not Heizmanschette 3″ (DN33/DN004)
|
26,9 |
5,35 |
0,45 |
| DewNot |
Dew Not Heizmanschette 7″ (DN64/DN008)
|
14,4 |
10 |
0,83 |
Notice that 3″ dew strap from two different manufacturers (AstroZap and Dew Not) have almost identical resistance and thus power consumption and current draw. The longer strap the smaller resistance and bigger power consumption and current draw.
As I live at a very humid place I heat with 12 Volts (full power) during whole night to keep my refractors dry (my SCT uses also a dew cap). There’s nothing like having a clean and dry objective in order to capture high quality data (dew causes gradients and problems with flat field calibration because of lower signal). Once it happened that even with 12V heating my 6″ refractor (heating power 10 Watts) was not sufficient on a very humid night when imaging around zenith for over 3 hours. Keep your optics warm!
From time to time, I see this question to be posted on various discussion boards and forums. As I have recently got a new experience, I show an example of a flat-field calibration frame affected by dew (or possibly icing) formed on the optical window of the CCD camera – see following, highly stretched image:
Flat field frame with dew formed on the CCD chamber
When does it happen?
- on very humid nights (RH > 92%) when cooling below zero degrees of Celsius
- on not so humid nights (RH > 90%) when using the TEC power on maximum
- when cooling to high difference from ambient temperature
- when the CCD camera has insufficient heating of the front optical window
- when the CCD chamber is not properly sealed
If the CCD chamber is not properly sealed you get icing almost immediately. In case of not sufficient heating of the optical window you see this effect within couple of minutes after you cool the CCD below zero degrees of Celsius. Cooling speed also matters.
The effect of such a problem is noticeable “halo” around brighter stars in a “light” frame caused by dew in the path of the incoming light. Loosing details in an image is another effect. Ultimately you are unable to perform flat field calibration to remove vignetting and dust motes.
Sometimes a heating ring fixes this problem, especially when it is closely coupled to the optical window of the CCD camera (no filters or integrated filter wheel in path). CCD cameras with large detectors (CCD chips) needs effective heating of the front optical window of the CCD chamber to prevent dew forming – effective anti dewing technology 
.
Červenec 2011 byl ve znamení pouze několika polojasných nocí na začátku měsíce. Zbytek byl ve znamení oblačnosti a lačný fotograf noční oblohy měl jedinou starost – nezmoknout.
Následující „mapa“ zobrazuje průměrnou oblačnost (nikoli celkovou), tj. místa tmavé barvy byla častěji bezoblačná (resp. po relativně delší časový okamžik bezoblačná), než-li místa světlé barvy. Teoreticky by mohla nastat paradoxní situace, kdy tmavší místo na mapě bude znamenat pouze častý výskyt nízké oblačnosti (nikoli stav jasné oblohy), obzvlášť, pokud jinde bude „ještě hůře“ (a třeba trvale). Naštěstí se jedná o několikadenní mapu složenou v průměru ze 180ti snímků a tudíž by k abnormalitám nemělo docházet. Mapa má tedy určitou vypovídající hodnotu o minulosti.
Průměrná oblačnost v ČR během nočních hodin
Inspirován tvorbou finského kolegy J-P Metsavainia a jeho prezentace na astrofotografické konferenci CEDIC, rozhodl jsem se, že také zkusím vytvořit nějaké trojrozměrné umělecké dílo. K mému překvapení se mi podařilo něco koukatelného vyrobit a dokonce tím potěšit několik astrofotografií lačných očí a to nejen mých kolegů, ale i poroty prestižní soutěže Česká astrofotografie měsíce – ČAM. Zajímavý článek a podrobnosti ZDE.
Na blogu věnovaném dalekohledům Borg se objevila již třetí moje fotografie, tentokrát mlhovina Medúza a Opičí hlava. Snímek byl focen mým oblíbeným Borgem 77EDII redukovaným na F4.3 a full-frame (36x24mm) CCD kamerou G3-11000 od Moravských Přístrojů, a.s. (MII) přes úzkopásmové filtry H-a a OIII. Odkaz ZDE a více informací ZDE.
V únoru 2011 jsem oslavil své již třetí „vítězství“ v amatérské astrofotografické soutěži AAM (Amatérský astrofotograf měsíce). Nejvyšší hodnocení od 25-ti astronomů, astrofotografů či jiných přátel vesmíru bylo pro mě velkým překvapením. Soutěž již nemá pouze několika člennou porotu, nýbrž hlasuje „prostý lid“.
Celý článek a podrobnosti ZDE. Jediné co stojí za zmínku je, že Sh2-249 je objekt na snímku vlevo nahoře, IC443 je vlastní Medúza a IC444 je reflexní mlhovinka velmi špatně viditelná v pravé horní části snímku. Snímek v původním rozlišení je možné spatřit ZDE.
S příchodem jara a teplejších měsíců začíná být i více jasných nebo alespoň polojasných nocí. Taktéž předpovědi počasí mají v tomto období vyšší úspěšnost (že by až 50%? ). Následující článek odhaluje, jaké bylo počasí minulý měsíc, tedy v červnu roku 2011.
Jako fotiče noční oblohy nás, narozdíl od běžných smrtelníků, zajímá počasí ve smyslu oblačnosti a to zejména během noci. Data, použita k „výrobě“ mapy oblačnosti byla získána průběžně ze serveru FLYMET. Každý den „mapují“ celkovou oblačnost na území ČR v čase od 21hod UT do 02hod UT následující den. Snímky jsou získávány každou hodinu, neboť oblačnost se po našem území pohybuje poměrně vysokou rychlostí.
Průměrná oblačnost v ČR během nočních hodin
Mapa zobrazuje průměrnou oblačnost (nikoli celkovou), tj. místa tmavé barvy byla častěji bezoblačná (resp. po relativně delší časový okamžik bezoblačná), než-li místa světlé barvy. Teoreticky by mohla nastat paradoxní situace, kdy tmavší místo na mapě bude znamenat pouze častý výskyt nízké oblačnosti (nikoli stav jasné oblohy), obzvlášť, pokud jinde bude „ještě hůře“ (a třeba trvale). Naštěstí se jedná o několikadenní mapu složenou v průměru ze 180ti snímků a tudíž by k abnormalitám nemělo docházet. Mapa má tedy určitou vypovídající hodnotu o minulosti.
S příchodem jara a teplejších měsíců začíná být i více jasných nebo alespoň polojasných nocí. Taktéž předpovědi počasí mají v tomto období vyšší úspěšnost (že by až 50%? ). Následující článek odhaluje, jaké bylo počasí minulý měsíc, tedy v květnu roku 2011.
Jako fotiče noční oblohy nás, narozdíl od běžných smrtelníků, zajímá počasí ve smyslu oblačnosti a to zejména během noci. Data, použita k „výrobě“ mapy oblačnosti byla získána průběžně ze serveru FLYMET. Každý den „mapují“ celkovou oblačnost na území ČR v čase od 21hod UT do 02hod UT následující den. Snímky jsou získávány každou hodinu, neboť oblačnost se po našem území pohybuje poměrně vysokou rychlostí.
Průměrná oblačnost v ČR během nočních hodin
Mapa zobrazuje průměrnou oblačnost (nikoli celkovou), tj. místa tmavé barvy byla častěji bezoblačná (resp. po relativně delší časový okamžik bezoblačná), než-li místa světlé barvy. Teoreticky by mohla nastat paradoxní situace, kdy tmavší místo na mapě bude znamenat pouze častý výskyt nízké oblačnosti (nikoli stav jasné oblohy), obzvlášť, pokud jinde bude „ještě hůře“ (a třeba trvale). Naštěstí se jedná o několikadenní mapu složenou v průměru ze 180ti snímků a tudíž by k abnormalitám nemělo docházet. Mapa má tedy určitou vypovídající hodnotu o minulosti.
S příchodem jara a teplejších měsíců začíná být i více jasných nebo alespoň polojasných nocí. Taktéž předpovědi počasí mají v tomto období vyšší úspěšnost (že by až 50%? ). Následující článek odhaluje, jaké bylo počasí minulý měsíc, tedy v dubnu roku 2011.
Jako fotiče noční oblohy nás, narozdíl od běžných smrtelníků, zajímá počasí ve smyslu oblačnosti a to zejména během noci. Data, použita k „výrobě“ mapy oblačnosti byla získána průběžně ze serveru FLYMET. Každý den „mapují“ celkovou oblačnost na území ČR v čase od 21hod UT do 02hod UT následující den. Snímky jsou získávány každou hodinu, neboť oblačnost se po našem území pohybuje poměrně vysokou rychlostí.
Průměrná oblačnost v ČR během nočních hodin
Mapa zobrazuje průměrnou oblačnost (nikoli celkovou), tj. místa tmavé barvy byla častěji bezoblačná (resp. po relativně delší časový okamžik bezoblačná), než-li místa světlé barvy. Teoreticky by mohla nastat paradoxní situace, kdy tmavší místo na mapě bude znamenat pouze častý výskyt nízké oblačnosti (nikoli stav jasné oblohy), obzvlášť, pokud jinde bude „ještě hůře“ (a třeba trvale). Naštěstí se jedná o několikadenní mapu složenou v průměru ze 180ti snímků a tudíž by k abnormalitám nemělo docházet. Mapa má tedy určitou vypovídající hodnotu o minulosti.
Předpovědi počasí fungují naprosto „výborně“, obzvlášť v zimě. Především to platí, dá se říci stoprocentně, když se druhý den ráno podíváte, jak bylo včera. Tam bývá úspěšnost takové „po-předpovědi“ vysoká . Následující článek odhaluje, jaké bylo počasí minulý měsíc, tedy v březnu roku 2011.
Jako fotiče noční oblohy nás, narozdíl od běžných smrtelníků, zajímá počasí ve smyslu oblačnosti a to zejména během noci. Data, použita k „výrobě“ mapy oblačnosti byla získána průběžně ze serveru FLYMET. Každý den „mapují“ celkovou oblačnost na území ČR v čase od 21hod UT do 02hod UT následující den. Snímky jsou získávány každou hodinu, neboť oblačnost se po našem území pohybuje poměrně vysokou rychlostí.
Průměrná oblačnost v ČR během nočních hodin
Mapa zobrazuje průměrnou oblačnost (nikoli celkovou), tj. místa tmavé barvy byla častěji bezoblačná (resp. po relativně delší časový okamžik bezoblačná), než-li místa světlé barvy. Teoreticky by mohla nastat paradoxní situace, kdy tmavší místo na mapě bude znamenat pouze častý výskyt nízké oblačnosti (nikoli stav jasné oblohy), obzvlášť, pokud jinde bude „ještě hůře“ (a třeba trvale). Naštěstí se jedná o několikadenní mapu složenou v průměru ze 180ti snímků a tudíž by k abnormalitám nemělo docházet. Mapa má tedy určitou vypovídající hodnotu o minulosti. Pochopitelně, vlivy na kvalitu života astrofotografa jsou nevypočitatelné – například vliv vlhkosti a silného rosení.
I have collected many objectives (OTAs – optical tube assemblies) during the last three years I have been doing astronomical photography and since I decided to have a heating strap for every single lens I use (so as I do not have to take them off, put on, forget at home and so on) it happened that I gathered about 11 various heating straps. Now the question comes – what is the resistance, power consumption and current draw (at 12V) of every particular heating strap? As I have few duplicates the following table shows measured values for 9 remaining straps of different size (length):
