Letos se mi to podařilo poprvé, fotit tak, jak bych si to optimálně představoval, tj. na dvou sestavách paralelně, pro využití celé jasné noci na maximum. To lze ale jen v případě, kdy bude jednoznačně po celou noc krásně jasno.
První sestava byla začátečnická klasika, tj. montáž HEQ-5, Borg 77, Atik 314L+, pointer SW Achro 80/400 a QHY5. Tuto lehkou sestavu jsem zprovoznil jako první. Bohužel se mi nepodařilo správně polárně ustavit montáž, protože jsem si doma zapomněl středový díl, který po utažení zajistí stabilitu stativu a tak po nasazení dalekohledů stačí do montáže jen trochu drcnout a je to mimo. I proto jsem fotil jen 2 minutové expozice přes L filtr a objekt jsem zvolil tak, abych se nemusel po celou noc starat o překládání montáže po průchodu meridiánem. Další problém byl s kamerou QHY5, kdy se mi nedařilo najít vhodnou pointační hvězdu ani po odečtení dark framu a delší expozici. Řešení bylo nastavit kameře gain (zisk) na 100%. Pointační graf na ne zcela perfektně ustavené HEQ-5 nebyl ale nikterak hladký, jak jsem zvyklý z Losmandičky. Navíc se mi asi po 18ti minutách zasekly Windows XP (spíše za to mohl ovladač kamery) a sestava přestala fotit. Naštěstí jsem ji kontroloval a po 20ti minutovém zdržení zas vše zprovoznil. A fotilo to samo asi 4 hodiny, než se počítač seknul znovu. To jsem ale už jen nafotil flaty a sestavu rozebral. Poučení – test Baader UV/IR cut filtru v kombinaci s Lkem dopadl výborně, protože testovací 30ti vteřinová expozice obsahovala průměrné FWHM hvezd kolem 1.31px, což je perfektní výsledek (zatím s Borgem 77/F4.3 při RGB focení nedosažený).
Druhá sestava byla moje maximalistická, kdy kombinuji největší možnou aperturu s velkým CCD senzorem. Dalekohled EdgeHD 11“ totiž po odečtu centrálního stínění sebere 12x více světla než malý Borg 77. No a velká kamera má 14.3x větší čip. Než jsem se dostal k montáži této maxi sestavy, nechal jsem Edžiku, jak dalekohled přezdívám, venku ochlazovat na okolní teplotu (která byla i podle předpovědi poměrně konstantní po celou noc, cca -11 stupňů Celsia a bezvětří). K pointaci jsem použil malý a lehoučký objektiv Samyang s T2 závitem, aperturou 62mm a ohniskovou vzdáleností 500mm a vysoce citlivou, chlazenou kameru Atik 16ic. Před meridián flipem nebyly 5ti minutové expozice úplně kulaté, ale po flipu (přeložení montáže) už to šlapalo jako hodinky a já nemohl věřit tomu, že fotím 5 minut R-G-B a to ještě k tomu bez přeostřování a v cyklu po sobě. Zaostřeno jsem měl tak nějak od oka, neboť jsem doma zapomněl velkou Bahtinovu masku. Toto jsem nikdy za své téměř tři roky focení nezažil a uznávám, že apochromatická sestava – zrcadlo má hodně do sebe a navíc SCTčko neprodukuje difrakční paprsky od hvězd, což já „nesnáším“. Nafotil jsem o malinko více dat než hodinu na kanál (12-13 expozic). Při focení flat fieldu jsem neměl na EL-panel potřebně velký papír pro snížení jasu panelu, což jsem ale vyřešil tak, že jsem invertoru dal místo 12V jen 4.5 Voltu a ono to fungovalo.
Takže sice jsem doma zapomněl asi celkem 3 věci a měl den „blbec“, když jsem rozflákal hrnek, talířek a konvici během jednoho odpoledne a tudíž se bál brát dnes do rukou zrcadlo (abych ho neupustil na zem), tak jsem odjížděl velmi spokojen.
Poučení – nevýhoda maxi sestavy je, že než ji člověk zprovozní, je půlka noci pryč a tudíž čas získaný focením velkou aperturou je kompenzován pracností systém zprovoznit. Celkově je vlastní expoziční čas o dost nižší než s malou a jednoduchou sestavou, kdy můžu začít fotit po 30-40ti minutách od příjezdu na louku. A taky potom to balení, kdy jsem s focením končil ve 3, ale domů odjížděl až v 5 ráno. Tolik krámů dostat do malého auta je opravdový logistický oříšek.
